Přirozenost

Verze z 16. 2. 2019, 19:05, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Být přirozený, autentický, opravdový, "být sám sebou", je pro mnohé velmi obtížně uchopitelné. Snažit se být přirozený nemá totiž žádný smysl, přirození jsme tehdy, když se naopak o nic nesnažíme.

Přirozený jsi, když:

  • říkáš/děláš to, co tě zrovna napadá, co chceš, a podle toho, jak se cítíš [1]
  • jsi mimo svou hlavu (nesoustředíš se na sebe, ale na okolí)
  • necháváme se unášet proudem, myšlenkami, svými pocity, empatií a situací
  • přijímáš sám sebe takového, jaký jsi, a nestydíš se za sebe

Přirozený nejsi, když:

  • říkáš/děláš to, co ti někdo poradil, používáš rutiny, hraješ/předstíráš někoho jiného [1]
  • jsi ve své hlavě (soustředíš se na sebe a kontroluješ své chování)
  • sleduješ určitý záměr/cíl a celý rozhovor či interakci vedeš strategicky, jsi manipulativní
  • bojíš se nějaké věci říct či udělat
  • nejsi srovnaný s tím, kdo jsi, a stydíš se za to

Často se zmiňuje také kongruence, což se definuje jako sladění toho co děláš s tím, co říkáš [2].

Mezi známé zastánce přirozenosti patří Mark Manson [3], Alan Roger Currie [4] nebo David X [5].

Strach být sám sebou

Největší překážkou, proč přirození často nejsme, je vlastní strach. Typický problém je např. situace, kdy si povídáš s holkou, ale bojíš se jí říct, že se ti líbí, protože to v minulosti dopadlo "špatně". Takže jí to ani neřekneš, ani ji nikam nepozveš a místo toho si s ní jen o něčem povídáš. V takové situaci přirozený vlastně nejsi, protože v hlavě máš svůj zájem o ni, ale ten nedáš doopravdy najevo, místo toho čekáš, že se projeví ona.

Abys dokázal být přirozený, musíš být zcela uvolněný, cítit se komfortně a věřit si.

Výhody přirozenosti

  • Energetická náročnost je nízká - protože nemusíš tolik přemýšlet nad tím, co děláš a říkáš, nemusíš se tolik ovládat, pak tě to stojí mnohem méně energie.
  • Lepší vlastní pocit - hlavně díky menší energetické náročnosti se cítíš lépe, uvolněně, a více si užíváš interakci.
  • Podpora svého morálního kodexu - mnoho rutin obsahuje nějaké malé lži, a malé lži jsou také lži. Pokud víš, že nikdy nelžeš a jsi absolutně upřímný, můžeš být na sebe právem hrdý a máš se za to rád.
  • Zvýšení sebedůvěry - když se dostaví pozitivní výsledky, pak víš, že se ženě líbíš ty, a ne tvoje alter-ego. Víš tedy, že i příště si nemusíš na nic hrát a tím se posiluje tvé zdravé sebevědomí a sebedůvěra.
  • Přirozenost je atraktivní. Lidé mají rádi ty, kteří jsou sami sebou. Pokud žena vnímá, že jsi opravdu přirozený, pak má k tobě větší důvěru [6] (protože si na nic nehraješ) a cítí se s tebou komfortně. Ženy dokážou vnímat chování mužů velmi citlivě a pokud nejsi sám sebou, pak žena (správně) předpokládá, že si sám se sebou nejistý a nevěříš si [1].

Co dělat?

  • Pracuj na svém sebepřijetí. Měj se rád takového, jaký jsi. Jinak se vždy budeš snažit nějak schovávat či předstírat něco jiného, než kdo doopravdy jsi.
  • Nesnaž se kontrolovat své chování
    • Nesnaž se zapůsobit. Na nikoho si nehraj, nekvalifikuj se, nesnaž se neustále holce se zalíbit a uměle projektovat svou sebedůvěru [1].
    • Soustřeď se více na ženu - co říká, jaké má emoce, zapnout svou empatii. To je jednoduchý způsob, jak přestat úmyslně kontrolovat své chování - pokud pozornost přesuneš jinam (na ženu), pak méně energie věnuješ sám sobě a stáváš se přirozený.
    • Buď spontánní, méně přemýšlej nad tím, co děláš nebo říkáš, ale prostě vše řekni/udělej ihned, když tě to napadne.
    • Nevyhledávej návody na to, jak kontrolovat své vlastní chování, neboť tyto informace by mohly vést k tomu, že si je během interakce budeš uvědomovat a tedy ně myslet a to tě bude rušit a vtahovat zpět do své hlavy.
  • Dosáhni co největšího uvolnění v interakci. Cesty k tomu mohou být různé:
    • Zapracovat na své sebedůvěře. Pokud budeš věřit sobě a své hodnotě, nebudeš mít potřebu něco předstírat, o něco se snažit, a uvolníš se.
      • Buď středem pozornosti [7].
      • Získej okamžitou validaci - tedy jednoznačný důkaz, že se ženě opravdu líbíš. Když dosáhneš přesvědčení, že se dané ženě opravdu líbíš, pak si začneš v interakci s touto ženou věřit. Každý bude mít tu hranici jinde, nicméně takovou validací může být např. líbání. Žena by se nelíbala s někým, kdo se jí nelíbí, takže pokud se spolu líbáte, pak by tvoje validace měla být dostatečná pro získání sebedůvěry a uvolnění.
      • Snaž se být co nejotevřenější a říkat úplně vše, co si myslíš, co cítíš, a třeba na sebe vyzradit i ty nejhorší věci. Říkat a udělat vše, co máš strach říct a udělat, ale zároveň to tak cítíš. Pak už nezbývá asi nic, co by ji mohlo odradit, a není se už čeho bát - a tím si začneš věřit.
      • Vyhledávat a sbírat zkušenosti a mít takové interakce co nejdelší a co nejčastěji. Pokud budeš mít hodně zkušeností a interakce se ženami ti budou připadat jako běžná věc, budeš si v nich obecně věřit a uvolníš se.
    • Lehnout si společně někam, např. do trávy. V horizontální poloze se člověk velmi snadno uvolní, neboť tuto polohu máme spojenou s relaxací (kotva).

Kontroverze

Proti přirozenosti existují také protiargumenty:

Když budu sám sebou, vlastně se nic nezmění

Pokud jsem ubožákem a budu sám sebou, tak mi ta rada nepomůže, protože takto tím ubožákem (člověkem bez hodnoty) zůstanu [8]. Nicméně tomuto argumentu lze snadno oponovat:

  • Záleží na definici ubožáka, ale když vezmeme extrémní příklad, tak: pokud jsem bezdomovec, a nebudu sám sebou, tedy budu předstírat, že nejsem bezdomovec, také tím domov nezískám a navíc je jen otázka času, kdy se pravda provalí. Pokud mám nějaký problém, na základě kterého mám nízkou hodnotu, tak "být sám sebou" mi k řešení toho problému nepomůže, ale "nebýt sám sebou" mi v tom také nepomůže.
  • Málokdo si to uvědomuje, ale být autentický, skutečný, opravdový, přirozený, tak to má velkou hodnotu pro ostatní. Možná tedy zůstanu ubožákem, protože můj problém (např. že jsem bezdomovec) zůstane, ale jinou hodnotu získám tím, že jsem sám sebou.

Další úroveň tohoto argumentu je tvrzení, že když jsem sám sebou, tak zůstávám ve své komfortní zóně, nezkouším nové věci, a tím se neposouvám. [8] Zde je však třeba chápat, že moje "já", která má strach a nevystoupí ze své komfortní zóny, není mé "přirozené já", ale mé "nepřirozené já". Pokud vidím krásnou slečnu sedící v restauraci u vedlejšího stolu, kterou neoslovím, tak někde uvnitř mé hlavě probíhá souboj - jedna má část to chce udělat (a vystoupit z komfortní zóny), druhá naopak nechce, bojí se (a chce zůstat v komfortní zóně). V tento okamžik je první já mé přirozené já a to druhé je prostě jen můj strach. Pokud strachu podlehneme, cítíme frustraci, prohru - a to pramení z toho, že jsme nemohli být sami sebou a neudělali jsme to, co jsme moc chtěli udělat. To, co chtělo udělat naše skutečné, opravdové, přirozené já. Takže ten, kdo nevystupuje z komfortní zóny, není autentický. Autentický je ten, kdo naopak dělá vše, co vede k jeho cíli, včetně čehokoli nekomfortního.

Nováček bez informací je přirozený, ale nikam mu to nevede.

To je běžný omyl [1], jako nováček se necháš ovládat strachem a proto přirozený nejsi. Kdybys svůj strach překonával, měl bys dávno spoustu zkušeností, se ženami by ses již cítil uvolněně a vůbec bys nevyhledával pickup komunitu. Tvým úkolem je tedy hlavně překonávat svůj strach.

Nováčkovi nemůžete říct, aby byl přirozený, protože neví, co dělat.

To, že jako nováček nevíš, co dělat, pramení z tvého nedostatku sebedůvěry. Ta má za následek vysokou úzkost a ty se můžeš zablokovat. Teoreticky to lze řešit různě:

  • Můžeš používat rutiny a věty, tedy být nepřirozený úmyslně, abys věděl alespoň co dělat, než se dostaneš do komfortu - uvolníš se, a pak už není těžké být přirozený
  • Úmyslně se do té úzkostlivé situace dostávat to nejčastěji a na co nejdelší dobu, aby se časem uvolnil a dosáhl tak postupně přirozeného chování.

Předpřipravené rutiny vedou rychleji k cíli

Faktem je, že nějaké předpřipravené rutiny mohou vést k rychlejšímu úspěchu. Úspěch vede k validaci, zvýšení sebedůvěry, ta povede k vlastnímu komfortu a uvolnění a to ti může pomoci postupně přejít k přirozenosti. Je třeba ale mít na paměti, že hrozí riziko, že u rutin zůstaneš a v podstatě vždycky budeš podivín, který říká nějaký nesmysl pořád dokola.

Každý používá nějaké naučené rutiny, i když nechce

Ať už to, že náš maminka naučila při příchodu a odchodu pozdravit, a nebo jsme si navykli říkat v určité situaci určité věty sami od sebe. Hlavní rozdíl je v tom, že tyto běžné rutiny děláme zcela nevědomě bez jakékoli mentální investice.

Když něco dlouho předstíráš, nakonec se tím staneš

Takže když budeš dělat naučené rutiny, přejdou ti časem do krve a nakonec se stanou tvou přirozeností, takže není třeba se rutinám vyhýbat. V angličtině se to označuje jako Fake it till you make it. Nicméně právě proto je třeba dávat pozor na to, aby se tvou přirozeností nestaly například nesmyslné otevíráky nebo lhaní/vymýšlení si příběhů, které se nestaly apod.

Odkazy